Vítáme vás u posledního článku ze seriálu sledujícího postup studentů soutěží CanSat. Letošní ročník skončil a nastává čas pro ohlédnutí se po onom půlroce práce a zhodnocení úspěchů a neúspěchů.
Finále prvního českého ročníku soutěže CanSat se uskutečnilo v pátek a sobotu 31. března a 1. dubna. Odehrávalo se na letišti v Jaroměři, asi 20 km severně od Hradce Králové. Satelity byly vypouštěny v pátek odpoledne, poté co týmy dostaly možnost provést poslední úpravy svých CanSatů a také poté, co dostaly oběd. Počasí bylo vhodné, s čistou oblohou a nepříliš četnými vzdušnými proudy.
Kompletní sonda před vložením do plechovky
Pro nás to byl čas, kdy jsme poprvé objevili chyby, které mohly výrazně ohrozit kompetenci našeho výtvoru soutěžit. Začínalo se ukazovat, že naše volby materiálů a konstrukce samotné mají své výhody, ale v té chvíli také mnohem výraznější nevýhody. Z důvodu pevnosti jsme zvolili jako vnější obal ocelovou plechovku. Avšak jelikož jsme pro přenos dat na pozemní stanici využili rádiového signálu, bylo kritické mít obě antény na sebe správně kalibrované. Vnější kovový obal a dost možná i přílišná blízkost ostatních komponent ve stísněném prostoru satelitu výrazným způsobem narušila sladěnost obou antén. Bohužel jsme si nevyzkoušeli již dříve před startem metodu napájení a naše volba 9V baterie se ukázala jako nedostačující pro náš energeticky velmi náročný systém. To v kombinaci se závislostí GPS modulu na napětí 5V a závislostí našeho systému na GPS modulu vyústilo v nepříliš přesvědčivou funkčnost celku. Ale jak se ukázalo později, mnohem větší problém představovaly spájené spoje, na které byl vystaven poměrně velký tlak při manipulaci se sondou a jejím pádu. Výsledkem tedy bylo selhání rádiové komunikace mezi satelitem a zemí a částečné poškození souborů nahraných na microSD kartu (nasbíraná data jsou dostupná zde). Vzhledem k tomu, že rádiový přenos je jedno z hlavních kritérií pro postup, náš tým nepostoupil do evropského kola.
Připojování sondy ke dronu
Měli-li bychom zhodnotit projekt jako celek a jeho přínos pro nás, nemůžeme než říci, že to byl půlrok nanejvýš přínosný a prozkoušel naše schopnosti jako jednotlivců, tak i jako týmu. Dal nám příležitost vyzkoušet si práci na něčem skutečném, ve skutečném světě. Sháněli jsme sponzory, možnosti popularizace projektu, seznámili jsme se s problémy realizace něčeho, co přesahuje rámec školního referátu, nebo laboratorní práce. Zejména v posledním týdnu před startem a při startu jsme pracovali v časové tísni a pod tlakem, ale i přes to byla práce na CanSatu zkušenost nanejvýš cenná, která nás učila nejen zacházet s Arduinem a programovat pro něj, ale i jak si efektivně rozdělit práci a srovnat se s porážkou.
Samozřejmě tohle všechno by nebylo možné bez podpory a nutno dodat neskutečné shovívavosti pana Oldřicha Horáčka, firmy HW Kitchen a Microsoft CZ, kterým bychom chtěli poděkovat za jejich sponzorské dary a trpělivost s námi.
Tímto za tým The Almighty Lobsters děkuji také vám, čtenářům serveru Arduino.cz, za podporu a čas, který jste strávili nad našimi články. A jste-li studenty středních škol, neváhejte a zúčastněte se příštího ročníku české soutěže CanSat, jedná se o neopakovatelnou zkušenost.
Vypouštění sondy Cansat
I my klukům děkujeme za zajímavé články a přejeme spoustu úspěchů. Doufáme, že se tímto neúspěchem nenechají odradit 